Ze Semil do Liberce
- Výletník:
- Petr
- Datum:
- Pátek, 11. duben 2008 až Neděle, 13. duben 2008
- Trasa:
- 1)Semily 2)Nouzov 3)Riegrova stezka 4)Spálov 5)Železný brod 6)Malá Skála 7)Pantheon (Vranov) 8)Frýdštejn 9)Roudný 10)Frýdštejn 11)Kopanina 12)Pelíkovice 13)Hodkovice nad Mohelkou 14)Kozí brada 15)Rašovka 16)U Šámalů 17)Hluboká 18)Panský lom
- Vzdálenost:
- 45 km
pátek
Autobusem z Jablonce jsme v pátek odpoledne vyrazili do Semil, kam jsem dojeli kolem sedmé. Bylo krásně a nás čekala procházka do Nouzova, kde jsme měli domluvené přespání v ................... Cesta byla pořád do kopce a po modré. Trochu se protáhla, protože jsme na trase dvakrát řešili průchod kolem domů, kde volně pobíhali psi, žádní drobečkové... Ubytování bylo super. Hospoda je celkem nová, ve dřevě, výborně vaří a pečou domácí medovník... Peťa si ho dal na dobrou noc ... V noci nás vzbudila pořádná bouřka, byli jsme na kopci a blýskalo to o sto šest.
sobota
Na půl osmou jsme měli domluvenou snídani. Snídaně byla tradičně na úrovni. Od mátového čaje ve velké keramické konvici, přes jogurt, sýr až k medovníku. Vyrazili jsem před devátou, ještě trochu poprchávalo, ale nic dramatického. Pláštěnku jsem nakonec nevyndali. Ráno bylo trochu zima, ale během dne se to vylepšilo. Dnes nás čekala cesta do Roudného.
Sešli jsem zpátky do Semil po ......a pak Riegrovou stezkou po ..........do Železného Brodu. Po nočním dešti a bouřce byla voda v Jizeře kalná a bylo jí hodně. Cesta byla fajn, trochu blátíčko. Našlo se i kvalitní místo na sváču. Počasí moc lidí nezlákalo, potkali jsem asi jen dvě skupinky. Až u Brodu byla tlupa vodáků s rafty.
Z Brodu pokračovala cesta podél Jizery, pořád bylo co fotit. Kačeny, rozkvetlé louky, výhledy...paráda. Do Malé Skály jsme přišli kolem čtvrté, zavrhli jsme hospodu a šli rovnou na Panteon, kde je poklad, ale taky se už vyčasilo, takže tam pořád někdo chodil a z pokladu nic nebylo. Koukli jsme na vyhlídku a pokračovali po ....... na Frýdštejn. I tady měl být poklad, ale taky nic, byl mimo naši cestu a už bylo celkem pozdě a nohy bolely (jen polovinu výpravy..) a do Roudného to byl už kousek po .......... Na závěr jsme si ještě trochu navíc obešli vesnici a dorazili na místo. Zase jsme byli jediní, den před námi odjela skupina něměckých studentů, naštěstí stačili uklidit :-). Za dvě stovku bydlení s kuchyňkou a koupelnou u pokoje. Paráda. V sedm byla večeře na stole a pak zasloužený odpočinek.
